|
Struktura a vlastnosti svarového spoje TiAl6V4/6061 zhotoveného technologií elektronového paprsku
Král, Michael ; Jan, Vít (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Titanové a hliníkové slitiny patří díky svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem v současnosti po ocelích mezi nejpoužívanější konstrukční materiály. Pro zlepšení vlastností celé konstrukce je nutné tyto slitiny spojovat, což přináší nemalé obtíže. Zejména svařování hliníkové a titanové slitiny je velmi obtížné z důvodu vzniku nežádoucích intermetalických fází ve svaru. Tato práce se zabývá vlivem parametrů svařování pomocí elektronového svazku, zejména zaostřením a vychýlením svazku a vlivem předehřevu na výslednou jakost heterogenního spoje titanové slitiny Ti6Al4V a hliníkové slitiny EN AW-6061 – T651. V práci je popsána příprava svarových a pájených heterogenních spojů, které jsou následně vyhodnoceny světelnou mikroskopií, rastrovací elektronovou mikroskopií a pomocí EDS analýzy chemického složení. Ve svarech je hodnocena přítomnost a složení vzniklých intermetalických fází a u pájených spojů je hodnocena jakost spoje a vzniklé vady.
|
|
Svařování heterogenních svarových spojů Ti/Al slitin pomocí elektronového svazku
Havlík, Petr ; Dřímal, Daniel (oponent) ; Schwarz,, Drahomír (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
V této práci je probírána problematika svařitelnosti heterogenních svarových spojů hliníkové a titanové slitiny zhotovených metodou svařování pomocí elektronového svazku. V první fázi jsou analyzovány homogenní svarové spoje vybraných slitin. Z důvodu rozdílných fyzikálních, chemických a metalurgických vlastností použitých základních materiálů je svařování těchto slitin spojeno se vznikem křehkých intermetalických fází na rozhraní základních materiálů. Jedním z předpokladů zhotovení kvalitních heterogenních svarových spojů je nalezení optimálních procesních parametrů. V rámci práce je hodnocen vliv vybraných procesních parametrů na celistvost, strukturu a mechanické vlastnosti heterogenních svarových spojů Al/Ti slitin.
|
|
Tepelná a mechanická odolnost zinkového povlaku
Horák, Karel ; Dzimko, Marián (oponent) ; Černý, Michal (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium tepelné degradace ochranného zinkového povlaku. Její velká část se zabývá strukturou jednotlivých přechodových fází a jejich uspořádáním, přičemž hlavní důraz je kladen na analýzu křehkých intermetalických fází, které vznikají vlivem zvýšené teploty. Závěr práce se pak pokouší objasnit příčiny samotné degradace této ochranné vrstvy.
|
|
Výroba, použití a vlastnosti duplexních austeniticko-feritických ocelí
Klapetek, Václav ; Blažík, Petr (oponent) ; Myška, Martin (vedoucí práce)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá korozivzdornými duplexními austeniticko-feritickými ocelemi. V první kapitole jsou po uvedení do problematiky blíže popsány mechanické a technologické vlastnosti, mikrostruktura a chemické složení s ohledem na korozní odolnost. Část je věnována interkrystalickým fázím a jejich důsledku na výsledné vlastnosti. Druhá kapitola popisuje možnosti jejich využití v různých odvětvích průmyslu, jakými jsou vedle petrochemického průmyslu papírenství, přeprava a skladování chemických látek a další.
|
|
Precipitace intermetalických fází v duplexních austeniticko-feritických ocelích
Myška, Martin ; Foret, Rudolf (oponent) ; Čech, Jan (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Tato dizertační práce řeší problematiku precipitace intermetalických fází v lité duplexní korozivzdorné oceli dle normy ASTM A890 Gr4A. Cílem práce bylo stanovit množství vyloučených intermetalických fází v závislosti na teplotě a době výdrže při izotermickém žíhání a za anizotermických podmínek během chladnutí materiálu v intervalu teplot 1000 až 600 °C. Dílčím cílem práce bylo stanovit souvislosti mezi množstvím vyloučených intermetalických fází a mechanickými vlastnostmi lité oceli ASTM A890 Gr4A. V rámci práce byl ověřen popis a predikce kinetiky precipitace intermetalických fází pomocí Johnson-Mehl-Avramiho vztahu. Byla stanovena souvislost mezi množstvím vyloučených intermetalických fází a charakterem porušování materiálu pomocí fraktografického hodnocení. Byla stanovena kritická rychlost ochlazování odlitku pro zajištění minimální houževnatosti oceli, která je žádoucí pro snížení rizika vzniku trhlin při chladnutí odlitků z duplexních korozivzdorných ocelí.
|
|
Svařování heterogenních svarových spojů Ti/Al slitin pomocí elektronového svazku
Havlík, Petr ; Dřímal, Daniel (oponent) ; Schwarz,, Drahomír (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
V této práci je probírána problematika svařitelnosti heterogenních svarových spojů hliníkové a titanové slitiny zhotovených metodou svařování pomocí elektronového svazku. V první fázi jsou analyzovány homogenní svarové spoje vybraných slitin. Z důvodu rozdílných fyzikálních, chemických a metalurgických vlastností použitých základních materiálů je svařování těchto slitin spojeno se vznikem křehkých intermetalických fází na rozhraní základních materiálů. Jedním z předpokladů zhotovení kvalitních heterogenních svarových spojů je nalezení optimálních procesních parametrů. V rámci práce je hodnocen vliv vybraných procesních parametrů na celistvost, strukturu a mechanické vlastnosti heterogenních svarových spojů Al/Ti slitin.
|
|
Výroba, použití a vlastnosti duplexních austeniticko-feritických ocelí
Klapetek, Václav ; Blažík, Petr (oponent) ; Myška, Martin (vedoucí práce)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá korozivzdornými duplexními austeniticko-feritickými ocelemi. V první kapitole jsou po uvedení do problematiky blíže popsány mechanické a technologické vlastnosti, mikrostruktura a chemické složení s ohledem na korozní odolnost. Část je věnována interkrystalickým fázím a jejich důsledku na výsledné vlastnosti. Druhá kapitola popisuje možnosti jejich využití v různých odvětvích průmyslu, jakými jsou vedle petrochemického průmyslu papírenství, přeprava a skladování chemických látek a další.
|
|
Struktura a vlastnosti svarového spoje TiAl6V4/6061 zhotoveného technologií elektronového paprsku
Král, Michael ; Jan, Vít (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Titanové a hliníkové slitiny patří díky svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem v současnosti po ocelích mezi nejpoužívanější konstrukční materiály. Pro zlepšení vlastností celé konstrukce je nutné tyto slitiny spojovat, což přináší nemalé obtíže. Zejména svařování hliníkové a titanové slitiny je velmi obtížné z důvodu vzniku nežádoucích intermetalických fází ve svaru. Tato práce se zabývá vlivem parametrů svařování pomocí elektronového svazku, zejména zaostřením a vychýlením svazku a vlivem předehřevu na výslednou jakost heterogenního spoje titanové slitiny Ti6Al4V a hliníkové slitiny EN AW-6061 – T651. V práci je popsána příprava svarových a pájených heterogenních spojů, které jsou následně vyhodnoceny světelnou mikroskopií, rastrovací elektronovou mikroskopií a pomocí EDS analýzy chemického složení. Ve svarech je hodnocena přítomnost a složení vzniklých intermetalických fází a u pájených spojů je hodnocena jakost spoje a vzniklé vady.
|
|
Tepelná a mechanická odolnost zinkového povlaku
Horák, Karel ; Dzimko, Marián (oponent) ; Černý, Michal (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium tepelné degradace ochranného zinkového povlaku. Její velká část se zabývá strukturou jednotlivých přechodových fází a jejich uspořádáním, přičemž hlavní důraz je kladen na analýzu křehkých intermetalických fází, které vznikají vlivem zvýšené teploty. Závěr práce se pak pokouší objasnit příčiny samotné degradace této ochranné vrstvy.
|
|
Vliv podmínek žíhání na mossbauerovské paramtery Fe-Zn intermetalických fází
Zmrzlý, Martin ; Schneeweiss, Oldřich ; Houbaert, Y. ; Fiala, J.
Fázové složení žárově zinkovaných povlaků silně závisí na použitých žíhacích podmínkách. V souladu s rovnovážným binárním fázovým diagramem železo-zinek lze v povlacích nalézt čtyři intermetalické fáze, které vznikají difúzí zinku do oceli a mají určité oblasti stability. Po ponoření plechu do roztaveného zinku je plech žíhán v peci. Protož proces vzniku intermetalik je kontrolován difúzně a vzniklé fáze dány termodynamickou stabilitou, fázové složení povlaku se liší podle teploty a délky žíhání. Zároveň lze rovněž nalézt drobné, ale důležité změny v krystalické struktuře jednotlivých fází, což je dobře patrné z parametrů Mossbauerovských spekter ů isomerního posunu, quadrupólového rozštěpení a poměrných ploch píků.
|